Stiskněte "Enter" pro přeskočení obsahu

Gerlachovský štít – já, Nel a EMO

Michal Zhor 2

Gerlachovský štít jsem sóloakcí koncem roku nestihl a tak jsem si ho chtěl užít co nejdříve to bude možné. Termín se mi lehce posouval (dal jsem si tedy Cukšpici), žádný odvážlivec se nehlásil, až skončila dětem pravidelná + povinná školní docházka. Pár hodin před odjezdem jsem mé nejoblíbenější nejstarší dceři dal nabídku co se neodmítá, do školy již nemusela, počasí bylo na www.yr.no luxusní a tak mi chyběl jen vůdce (ten je v této oblasti Tater povinný pro legální výstup). Z nabídky jsem intuitivně zvolil MOUNTAIN PRO GUIDING , po telefonu mi vyšla vstříc paní Katka a zajistila mi vůdce. Hodinu po půlnoci jsem akci odstartoval, potkal několik ležících živočichů na silnici, můj parťák se za jízdy vyspal a v 6 jsme byli na srazu a poprvé potkali našeho EMA (Milan EMO Sekelský). Ke Sliezskemu Domu nás vyvezl zkušený pilot dodávky plné horchtivých pacientů a za chvíli se šlo směrem na Velickú próbu okolo Velického plesa a pár kapek nás pokropilo v oblasti pod Velickým vodopádem s názvem Večný Dážď.

První hodina chůze pod skálu byla pro mého parťáka utrpení, dcera Nelča neměla rychlost a situace pod skálou nevypadala vůbec dobře (spíše kriticky). Horský vůdce probral se mnou situaci a měli jsme dvě možnosti. Buď lezu jen já/dojdu to a nebo jdeme dál všichni, ale s velkou pravděpodobností se budeme muset vrátit bez vrcholu. Zeptal jsem se Nel jak se cítí a rozhodl, že se jde i s rizikem, že budu muset výstup stopnout já nebo EMO. Navázali jsme se a lezlo se. S narůstající výškou dostávala Nel křídla, lezla jako pavouk a nejen, že jsme stáhli ztrátu na další lezce, ale některé i překonali. Terén příkrý, rozhodně to není zážitek pro lidi nezvyklé se pohybovat po skále, ve výškách, bez síly v rukách-nohách a zejména člověk musí “znát mapu, volit správnou cestu”. Převýšení od Sliezskeho Domu je krásných cca 1100 m, nejvyšší vrchol Slovenska dosahuje výšky 2655 m n. m. S přibývající výškou jsme mohli obdivovat okolní vrcholy – Bradavici, Malou a Velkou Granátovou věž, Slavkovský a Lomnický štít …. i mnohé další jejichž název z hlavy nevytáhnu.

Na vrcholu EMO přiznal, že moc nevěřil, že se Nelča oklepe a rozjede se. Já měl radost, že to nevzdala i když se jí nabízel návrat do tepla chaty s wifi signálem a pod skálou to muselo být pro ni psychicky náročné. Dali jsme svačinku s ostatními týmy, vypráskali pár fotek a šlo se ze skály dolů Batizovskou próbou. Sestup je na pár místech zcela kolmý a pro kratší nohy je to problém, protože fixační body jsou dál od sebe. Pár jedinců si i zaječelo od strachu neb poprvé viset na laně je holt nový pocit. Na sněhových polích jsme neujeli a tak jištění bylo jen pojistkou. Poslední část cesty od Batizovského plesa už je klasická pochodová tůra, zde potkáte výletníky a za vedra to je utrpení.

Na Sliezský Dom jsme došli po necelých 9h od startu (i s přestávkami a focením), což beru jako extra-úspěch, dali jsme Zlatého bažanta (nealko verzi) a jelo se domů.

Závěrem reklama: když budete hledat vůdce – doporučuji a EMOvi díky: https://www.mountainproguiding.com/vodenie/vystup-na-gerlachovsky-stit/

  1. Katka Katka

    ďakujeme za skvelú reklamu! a srdečne blahoželáme 🙂

    • Michal Zhor Michal Zhor

      Všetko je tak, ako má byť, dobré treba pochváliť (snad je to slovensky 🙂 )

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *