Stiskněte "Enter" pro přeskočení obsahu

Krajina s nábytkem

Michal Zhor 1

Dnes si rozpitváme kousek uměleckého díla “Krajina s nábytkem”. Na obrázku máme krajinu, vidíme tam nábytek (to už je divnější) a na obrázku ……. liduprázdno.

“Tak co těm obrázkům říkáš teď?“__“No, já nevim.“__“Já taky ne.“__“To víš, lidi chtěj takový věci. Krásný sny, chápeš.“__“Chápu. Jenomže je to stejně takový smutný. Nějak tam pořád chyběj ty lidi.“__“Lidi, lidi se daj vždycky domalovat.“__“Když myslíte..“

Nevadí. Koukněme se jak k tomu došlo:

Když Henry David Thoreau umýval ve svém domku u jezera Walden podlahu, vyklidil vždy všechno své náčiní, knihy i nábytek a rozložil je kolem chatky mezi stromy a radoval se z jejich obnoveného vzhledu. Vycítil v nich radost ze svobody, kterou nabyly, opustivše uzavřený prostor: “Byl jsem mnohdy v pokušení rozepnouti nad nimi plachtu a usaditi se tam. Stálo za to dívati se, jak slunce na ně svítí, a poslouchati, jak větřík je ovívá; pod širým nebem vypadá většina známých nám předmětů mnohem zajímavěji než pod střechou. Pták sedí vedle na větvi, protěž roste pod stolem, a ostružník se vne kolem jeho noh; smrkové šišky, ostnaté kaštany a jahodové listy leží roztroušeny kolem. Zdálo se mi, jako by náš nábytek – stoly, stolice, postele – si byly vzaly vzor z těchto tvarů, poněvadž jednou mezi nimi stály.”

A film “Krajina s nábytkem” ? První velká role Vladimíra Javorského, poslední role Markéty Fišerové, hraje tam i Yvetta Kornová, Petr Čepek, hudba od Emila Viklického, režie Karel Smyczek, předloha – Zdeněk Rosenbaum. Noooo, nedívejte se celé dny na hvězdy, pusťte si taky televizi 🙂

Zakončíme to citátem:

„Být někdy nemocen je zdravé.“ — Henry David Thoreau

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *