Přátelé, zamačkávám slzy, polykám dálniční prach. Umřela a možná navždy nás opustila černá Dacia Logan MCV. Na tachometru vidím 571374km a je mi fest teplo.
Jel jsem si tak zdolat další EU horu. Předjíždím, podjíždím, stěračemi troubím směrem na Prahu a najednou. Lehký pocit ztráty výkonu. Silný pocit ztráty výkonu. Zde již tuším, že dnes to bude veselejší cesta pod kopec. Plachtím si na horizont, otáčky motoru stoupají, rychlost vozu klesá. Dostávám se nad 8000 ot. /min.a poslechově dosahuji magických 20000. Mikrobruska. Ale to není vše. Auto začíná kouřit. Víc. A ještě víc. Dokonce už více než kdyby hořelo. Sranda nekončí. Motor nelze vypnout. Stále jede o 108 a hulí jak 12 fabrik spalujících uhel. Pokusem o nastartování vozu se podařilo expediční nevozidlo zhasnout. Kouř zmizel a já vám mohu psát 🙂
Čekám na můj podpůrný rejsing autdór tým ve složení odtahovka pod taktovkou pana Diviše, náhradní vozidlo George Kalaban.
Život je jedno velký překvápko. Dojedu? Nedojedu? Dám zítra vrchol ? A já vám i odpovím. Dojedu, dám, nuda šeď nuda. Nazdar!
Šu machr?
Mistře, trochu se v tom ztrácím. Je chvíle poprat upřímnou soustrast, či nikoliv?
To ví jen autodoktor a daciabůh