Stiskněte "Enter" pro přeskočení obsahu

Kohout – dvě Slepice a skaliska

Michal Zhor 0

Po zdolání vrcholu Libín jsem toho neměl zdaleka dost, tak jsem se přesunul do PiPi hor (v Brně na náměstí měli za dob komunismu fástfůd s názvem PiPi GRIL). Slepičí hory alias Soběnovská vrchovina jsou podmnožinou Novohradského podhůří, ve kterém naleznete nejvyšší vrchol s názvem Kohout a nadmořskou výškou 870 m.

Omrknul jsem mapu a z veřejných zdrojů jsem zjistil, že ve Slepičích horám máme nejen Kohouta, ale i Slepici. Vrchol Vysoký kámen (864-867 m n. m. dle zdroje) se prý nazývá Slepice a tak bylo jasné, že musím nalézt trasu přes oba vrcholy. Startovací bod jsem zvolil v osadě Kamenice a šel ke Slepici. Cestu jsem nechal na navigaci a místo po červené jsem si dal vskutku prasáckou trasu. Popadané stromy ztrouchnivělé, takže jsem nevěděl, zda uklouznu nebo mi do kmene noha projede jak do másla, sem tam mne zachytila nějaká rostlina (nejlépe s ostny) a skluzy po mechu jsem se naučil dokonale. Bože – já jsem jelito.

Před vrcholem Vysoký kámen jsem našel hezké skalisko bezejmenné a pojal ho jako výzvu “chromá noha leze na vrchol”. Vrcholu jsem dosáhl a holt navštívím doktora bo asi nohy nesimulují. Vydechl jsem si pracovním hovorem a také mi sdělila telefonicky slečnačipaní ze SunSport, že mne u nich čeká reklamovaná čelovka (resp. nová za reklamovanou). Na nejvyšším bodě skaliska byl nejen signál mobilního operátora, ale i pěkná miska vyhloubená do kamene a tak jsem si blikl fotku a mazal na Vysoký kámen – Slepici. Zdolat Slepici nedalo takovou námahu, prochází tudy červená značka a hrozí jen uklouznutí na mokrém kameni, blátu či mechu.

Protože slunce již tolik nesvítilo, čas běžel neúprosně stále stejně rychle, tak jsem kopnul do vrtule a mazal směrem na Kohouta. Cestou jsem pohlédl do navigace a co to nevidím …… ne ! to snad ne ! Já zdolal Slepici (alias Vysoký kámen), ale on existuje v mapě mé navigace i vrchol značený jako Slepice ! Tento vrchol neznají mapy.cz ….. Tak to tedy ne. Dal jsem Slepici, dám Kohouta a dám i Slepici 2. Vzpomněl jsem si na telefonát, že mne čeká čelovka v SunSport i na náhradní čelovku co je v teple chajdy. Přidej, přidej – turisto.

Na vrcholu Kohout se nachází klasika vysílač, vrcholová kniha, skaliska. Naleznete zde i betonový monument a u toho jsem se pokochal defekty – trhliny a výkvěty …… prostě nedokonalosti jsou moje životní hobby. Výhled do kraje nic moc a okolo skaliska zvaná Kuřata. Ale já měl před sebou ještě dost dlouhou trasu a hlavně Slepici 2.

Vrchol Slepice se tyčí nad Dalekými Popelicemi (osada na konci světa) a k jeho zdolání jsem musel navíc obejít elektrický ohradník. Jsem zajisté pavoučí muž, ale nohy nemám zrovna délky XXXL a probíjející dráty hrozily …… a já si nechtěl přidat k zatmění elektrošoky. Vrchol Slepice 2 padl (757 m n. m.), je to zalesněný kopec se skalisky. Z něho jsem se zkratkou dostal na lesní asfaltku a dále jsem zkratky zavrhl (což se ukázalo jako výhra – zkratky by vedly na tuty potůčkem a blatem).

Slunce zapadalo, tma se zvyšovala a nakonec vše dobře dopadlo. Za tmy jsem expediční speciál našel a nechal za zády Slepici 1 a 2 i Kohouta. Dobré to bylo, Slepičí hory jsou krásné a potvrdilo se, že člověk míní a okolnosti (zde Slepice) mění.

GPS: 48.7686628N, 14.5827361E

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *