Stiskněte "Enter" pro přeskočení obsahu

Plechý – 25km okruhem česko-německo-rakouským

Michal Zhor 0

Vrchol Plechý, nejvyšší kopec Šumavy, jsem si schovával na delší zdolávací výjezd. Nejkratší trasy mne nelákaly, chtěl jsem si dát nějaký zajímavý okruh a ještě v pátek ráno jsem netušil kde budu nocovat (klasika :-)). Pod pohořím však jezdí šumavský šikansen a jeho koncová stanice se mi zalíbila jako startovací bod (Nové Údolí – kdysi rušná ves). Zbývalo tedy jen nalézt vhodné ubytování. V časové tísni jsem chtěl zvolit hotýlek, neboť na dvě noci se chajdy nepronajímají a taky bych nemusel řešit večeři. Vytipoval jsem si pár hotelů/penzionů s restuarací a asi jsem měl smolný výběr nebo jsem se neměl dívat na recenze hostů. Náhodou jsem si prohlédl i penzion U Pešků, který sice nemá restauraci, ale ty se nacházejí okolo, na vlak je to blízko a především maximální spokojenost hostů zaznamenaná v recenzích. Jasná volba a zpětně dobrá volba.

Ranní vlak jsem s ohledem na kilometrovou nálož, brzký prosincový západ slunce, volil první možný. Za tmy, rychlým krokem na vlak a ve vlaku několik stanic zcela sólo. Pak se připojila parta mladých výletníků, jeden BMX bicyklista a společně jsme dorazili do koncové stanice Nové Údolí. Muzeum ve vlaku bylo zavřené, nejkratší mezinárodní železnice (ČR-NSR) dlouhá 105m taky nejezdila a tak jsem jen omrkl hraniční “československý”sloup, strážní věž “špačkárnu” a hraniční plot z ostnatých drátů (jsem hodně rád, že jsem nemusel přes překonávat osobně).

Konkurenční turistický oddíl se nekochal a tak jsme mohli jít v jejich stopách. Zastavili jsme se u začátku Schwarzenberského plavebního kanálu, kde stojí Rosenauerův pomník s pamětní deskou uprostřed. Pamětní deska je věnována inženýrovi a zeměměřiči Josefu Rosenauerovi (1735-1804), který stál u zrodu šumavských plavebních kanálů. Po několika kilometrech mírného stoupáníčka se terén zalomil a šlapalo se do dospěláckého kopce směrem na vrchol Třístoličník. Třístoličník je šumavská hora, jejíž vrcholové partie leží v Bavorsku v blízkosti česko-německé hranice. Vrchol má nadmořskou výšku 1333 metrů na straně bavorské, a 1302 metrů na straně české. Restaurace nefungovala, ale výhledy z místních skalisek byly 100% funkční – kráááása. Ale nebyl čas se flákat, šlo se po hřebeni dále. Další zastávkou byla Trojmezná (1361 m n. m.) – s několika žulovými skalisky s výhledem, okolí skal porůstá prý mimořádně cenná a ojedinělá rozvolněná smrčina s příměsí kleče. Po zdolání skalky nás čekal další významný bod, sedlo Trojmezí (1324 m n.m.) ležící mezi vrcholy Plechý a Trojmezná. Protínají se zde státní hranice Česka, Německa a Rakouska. Místo je označeno trojbokým žulovým sloupem z roku 1993, který je ozdoben státními znaky a názvy států v jednotlivých mateřských jazycích. Zde je to takový piknikový bod a majoritu tvořili německy mluvící turisté (vrcholy mají snáze dosažitelné díky existenci silnic). Ze sedla vedla vyšlapaná cesta, místy stabilizovaná kulatinami, na vrchol Plechý – 1378 m n.m. a na vrcholu nemůžete nevidět velký kříž s nerezovou krabicí chránící vrcholovou knihu před rozmary počasí. Vrchol se podařilo za minutu dvanáct – nekecám – 11:59. Plánoval jsem sice zdolání na 12:00, ale i mistr horař se občas utne. Po vrcholovém toastu následovala volba sestupové trasy a cedulka s nápisem “na vlastní nebezpečí” rozhodla. Pokochali jsme se výhledem na Plešné jezero z Kučerovy vyhlídky, která nese jméno po šumavském botanikovi Stanislavu Kučerovi (1944 -1992). Další kochací zastávkou byla vyhlídka u pomníku Adalberta Stiftera, památníku věnovanému německy píšícímu spisovateli Adalbertu Stifterovi (1805-1868) známého svým vřelým vztahem k Šumavě. Po klouzavém sestupu jsme dorazili na Plešné jezero, které je třetí největší jezero v ČR hned za Černým a Čertovým jezerem. Další trasa již vedla listnatým lesem (a tak to nejen sněhově křupalo, ledově svištělo, ale šustilo to o 106) a mírným klesáním jsme se dostali až do Nové Pece. Do odjezdu vlaku zbývalo 20minut a tak jsem se podíval z mostu na zamrzlou Vltavu, ruiny hotelu a zakoupil v on-line systému jízdenky. Zjistil jsem, že lístek dospělce stojí 14kč, dítě 2kč (klobouk dolů) a pes 19kč :-).

Dobře jsme znaveni dojeli vláčkem do Horní Plané a užili pohodu a klid penzionu U Pěšků.
REKLAMA: doporučuji zvolit pro případný pobyt. Vše čisté, vkusné a majitelům přeji hodně hostů. Pro milovníky detailů/detailisty – na ložním prádle mají vyšitý název penzionu. Mohou i 4 nozí hosté.

GPS: 48.7712989N, 13.8572911E

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *