Snaefell – vláčkem na vrchol ostrova Man

Ostrov Man znají zejména příznivci motosportu a ti vědí, že na tomto ostrově lze jezdit neomezenou rychlostí a při tradiční závodu Tourist Trophy (zkráceně TT), který se pořádá od roku 1907 a vede po místních silničkách, zahynulo již přes 200 závodníků. Tento ostrůvek je samosprávným územím, má svoji měnu, vlajku a nejstarší parlament s názvem Tynwald. Na konci 8. století ho osídlili Vikingové, mluvilo se zde manštinou, ale poslední rodilý mluvčí zemřel roku 1974. Na ostrově žije cca 80 tisíc obyvatel, živí se turismem, zemědělskou činností a místo čajovny se zde vyskytují pivnice. Údajně zde žijí bezocasé kočky (dnes jdu na lov), čtyřrohé ovce a také víly, které místní nazývají „malý lid“. Víly zde mají dokonce vlastní most (Fairy Bridge) a kdo po něm projde, ten by měl také víly pozdravit, jinak se na něj přilepí smůla (pro jistotu pozdravím 2x a nahlas). Dříve se na mostě zanechávali i drobné mince pro štěstí, ale dnes jsme moderní a jedeme bezhotovostně 🙁 . V manské mytologii ostrov ovládal mořský bůh Mananán, který kolem ostrova nakreslil svůj mlhavý plášť, aby jej chránil před útočníky.

Já si letěl na ostrov Man zamlčet bo furt mám okolo sebe lidi a stále mluvím, občas naslouchám. Anglie zrušila covidová omezení i vstupní formuláře a stejně tak udělali i ostatní ostrovy (Jersey a Guernsey). V noci na letišti Manchester, jsem zjistil, že ke vstupu na ostrov potřebuji jejich formulář. Ten jsem vyplnil a obratem mi došel mail, ve kterém mi sdělili, že do 3 dnů mi zašlou číselný vstupní kód a musím vyplnit další on-line lejstro a dostanu vstupní QR kód vázaný na konkrétní let. No a já měl 6hodin do odletu. Štěstí přeje připraveným, já musel do rizika a tak jsem si připravil i záložní plány. Do letadla jsem proplul, na výstupu mne odlovili a já se snažil chvíli kličkovat a ukazoval moje QR kódy. Nestačilo. Ale pro případné hříšníky dobrá zpráva. Pokud máte očkování/prodělání, tak jen ztratíte čas vyplněním papírového vstupního formuláře, zkontrolují vaše očkování a jste volní. Pro slabší povahy a lidi sázející na jistotu doporučuji vyplnit on-line 🙂

Hlavním cílem však bylo zdolání nejvyššího vrcholu ostrova Man, kopce na který vede elektrická železnice, kopce s výškou 621 m n. m. a názvem Snaefell (Zasněžená hora). Je to jediný kopec na ostrově, který je vyšší než 2000 stop a je z něho pěkný výhled (na sedm království – Anglii , Irsko , Skotsko , Wales , ostrov Man , moře a samotné nebe) Já zažil pěkný výhled, ale málem mi uletěl telefon a přezkou od batohu jsem dostal několikrát do různých částí obličeje. V ukrutném větru jsem zachránil jedné paní brýle a dva důchodce vrátil zpět do budovy. Původně jsem chtěl sejít do města pěšky, ale spánkový deficit v kombinaci s neomezenou jízdenkou rozhodl, že raději prozkoumám další oblasti ostrova. Dolů jsem tedy jel opět „šalinou“ a divím se, že ta dřevěná věc drží pohromadě. Za jízdy se ozývají hrozné zvuky praskajícího dřeva, vrzání a klepe vše v kolejovém vozidle.

Ono i zde, stejně jako v Anglii či mnoha městech USA, která jsem měl možnost navštívit, se na milimetry moc nehraje. V hotelovém pokoji podlaha s nerovností 50mm na 1m, futra namísto do pravého úhlu jsou jak z perníkové chaloupky před rozpadem (a to jsem ve 4hvězdě). Když něco ze dřeva, tak pod megavrstvu transparentního laku nebo bílé barvy. Stěny tak tenké, že jsem rád za sousedy v důchodovém věku 🙂

Druhý den jsem si dal výlet z Port St. Mary do Port Erin po pobřeží a všem doporučuji. Strmé útesy, vlny, několik skalisek se jménem (nej asi Sugar Loaf alias Cukrová homole), výhled na Calf of Man, lodě a zvířata. Po cestě jsem narazil na místo, kde sedával poslední muž ovládající manštinu. Pobřeží a zejména jeho nejjižnější cíp je poset lavičkami, které budují lidé na památku zesnulým či ku vzpomínce na to jak život pádí.

Posledním místem mého zastavení byl Pohádkový most (Fairy Bridge). Víly jsem pozdravil, do škvíry mostu mezi šutry jsem vsunul 2kč (koleno si vyvrtám až doma), nalezl jsem i dvířka do víla-domečku na jednom stromu. Na rovinu: toto místo mne tedy moc neuchvátilo a pokud by tam chtěl někdo dojít pěšky, tak hodně štěstí neb silnice je úzká, provoz silný a značena na mapě na úrovni dálnice :-). Naštěstí před i za mostem je zastávka autobusu.

Pro mé následovníky:

• doporučuji zakoupit na letišti Go Explore kartu (na 1, 3 či více dnů) a můžete využít neomezeně autobusy a vlaky. Dostanete se skoro všude, busy jezdí často po celý den a pokud chcete jet vlakem, tak se vám cena vrátí razdva. V autobusech navíc funguje wifi a tak můžete stáhnout mapy apod (roaming je zde raketa a tak kdo potřebuje, nechť si koupí SIM Manx za 5 liber a má v tom 2GB). Také si na letišti vezměte mapku s jízdními řády a trasami autobusů (níže foto) – bez ní by to byl hlavolam. Plus poznámka: v řádu máte hlavní body trasy, ale autobus zastavuje na plno dalších místech (zastávky na trase lze dohledat na mapy.cz – stáhněte si offline).

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

•