Parangul Mare – rumunská čtyřka

Vrchol Parângul Mare je čtvrtou nejvyšší horou Rumunska a nejvyšší horou pohoří Parâng. Z jeho 2519 metrů na mořem se v případě dobrého počasí můžete pokochat výhledy do dáli. Já si nemohl termín vybírat, já dopadl do Bukurešti letadlem a pracovně. Spojit příjemné a užitečné = ideální postup proti trudomyslnosti. Vše bylo naplánováno na minuty a tak po ukončení roboty jsem sednul do svého kamzíka, Škody Kamiqa z půjčovny a mazal pod kopec, abych se po dvou dnech konečně vyspal. Jako člověk a také déle než na přeletech či ve vlaku. Ubytoval jsem se v Petrosani, dal si gulášovku, krajovou specialitu skládající se z polenty, špeku, klobásy, sýru …… a to vše zazdil pivem CIUC. Dále jsem požádal číšníka o panáka místní produkce neb nadnárodní dezinfekce z nápojového lístku mne nelákaly. Dostal jsem velepanáka blumovice a usnul jak do vody hozený. Pro ty, kteří půjdete v mých šlépějích, nevěřte tomu, že na výjezd k lanovce potřebujete auto 4×4. Velice nedávno dodělali až nahoru zcela nový a povedený asfaltový koberec a tak jsem to mohl krosit jak pravý rumunský závodník. Původně předpověď počasí hlásila zataženo, ale nakonec jsem vše silou vůle změnil a bylo krásně (až na ten vichr na hřebeni). Po cestě jsem zdolal tyto vrcholy se jménem: Badea 1850 – Parângul Mic 2074 – Piatra 2080 – Scurtu 2203 – Cârja 2405 – Stoienița 2421 – Gemănarea 2437 – Parângul Mare 2519. Ve druhé polovině trasy jsem dohnal skupinu maďarsko-rumunských lovců s kulovnicí a také si všiml, že ve sněhu jsou stopy medvědů. Co dělat když potkáte medvěda ? Házejte po něm hovna. Pište si, že jich budete mít dostatek. Jazyková vsuvka: Nechť si také z článku něco odnesete (přeneseně): hovno se rumunsky řekne căcat. Konec jazykové vsuvky.

Před vrcholem se nachází mladá stavební unimobouda, jsem však zvědav jak dlouho vydrží …… okno nelze zavřít, sklo v okénku již prasklé, dveře z tenkého aluminiového plíšku pokroucené a petlici na dveře přivrtávalo nějaké pako neb působením větru dochází k vyklepání západky a dveře pak mlátí o 109.

Vrchol pěkný, výhledy neskutečné a počasí mi přálo. Nebýt toho větru, tak bych se i opaloval. Původně jsem uvažoval o sestupu jinou cestou, ale …… mělo to velké ALE. Musel bych jít o 4h déle, došel bych do jiného údolí a asi 30km od mého auta (musel bych něco stopnout). Když jsem zjistil, že cesta do Bukurešti mi zabere 5,5h, tak jsem přestal počítat a mazal zpět stejnou cestou jako jsem přišel. Snažil jsem se jet jako rumunský Lauda, ale nepodařilo se stáhnout ani minutu. Na to že mi ráno dvakrát přešla černá kočka přes cestu, tak dobrý.

Parangu zdar !!!

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

•